Cílem příspěvku bude analyzovat strategie orlické větve Schwarzenbergů v období zásadních společenských změn po druhé světové válce. Součástí referátu bude úvodní pohled zpět na dějiny rodu v předcházejícím období, ve kterém bude osvětleno jeho postavení v politickém a hospodářském životě českých zemí. Zvláštní pozornost zde bude věnována pozemkové reformě provedené na statcích schwarzenberské sekundogenitury po první světové válce. V této souvislosti bude též blíže charakterizována osobnost hlavního představitele rodu, Karla VI. Půjde zejména o jeho politické a národnostní postoje v meziválečném období, chování v období nacistické okupace, stranou pozornosti ale nezůstane ani jeho role při správě majetku apod. Stěžejní částí referátu bude bližší pohled na strategii sekundogenitury tváří v tvář poválečnému tlaku vůči velkým pozemkovým vlastníkům. Bude osvětleno, proč orlická větev na rozdíl od hlubocké větve udržela rodový majetek až do komunistického převratu v únoru 1948. Bude zodpovězena otázka, zda existovala nějaká souvislost mezi tzv. "lex Schwarzenberg" a osudy orlické rodové větve. Analyzovány také budou plány Karla VI. na další rozvoj rodového majetku po druhé světové válce, kterým učinila konec revize první pozemkové reformy schválená v létě 1947. Závěrem bude věnována pozornost vývoji po roce 1948, zejména zabavení majetku komunistickým režimem a poměrně dramatickému odchodu Karla VI. s rodinou do exilu.