Roku 1753 dokončil první verzi a v roce 1763 vydal upravené znění společných dějin měst Frýdlant a Liberec pater Johann Karl Rohn. Jeho kronika se stala v regionu prvním a mimořádně obsáhlým pojednáním historie obcí ještě středověkého založení a několikasetleté koexistence v rámci jednoho panství vždy jedné vrchnosti. Detailnější analýza tohoto historiografického textu dosud nebyla podniknuta. Příspěvek má zodpovědět otázky po míře vlivu autorova profesního, resp. sociálního zázemí, tj. duchovenského stavu a příslušnosti k řádu cyriaků v Praze, a způsob, jímž (re)konstruoval dějiny městského společenství pohledem katolického kněze, archiváře i právníka a současně libereckého rodáka. Které způsoby historické narace si osvojil a jak je uplatnil v kronice určené ke zveřejnění? Jak se historie církví katolické a protestantské jeví autorovi s více než jedendapůlstaletým odstupem? Které prostředky výkladu využil k vytváření obrazu církve „vítězné“ (tj. po 1620)? Jak využíval dobové písemné i obrazové prameny a své osobní zážitky pro formování uceleného výkladu městských dějin? Jak intenzivně se v jeho textu objevují odkazy na použitou (německou) literaturu zemsky nečeského původu? Lze v případě Rohnovy kroniky hovořit pouze o městských dějinách? Kdo je podle autora utvářel? Jaký podíl na nich měli měšťané, vrchnost či zeměpán?