Erbovní, resp. nobilitovaní měšťané a jejich rodiny jsou obvykle vnímáni jako významní představitelé městských elit. Ve smyslu teorie elit a utváření mocenských struktur tomu tak v raně novověkém období nepochybně bylo. Jednalo se ale opravdu o respektované a příkladné osobnosti, které mohly přispět k intelektuálnímu a vzdělanostnímu povznesení městské komunity, k rozkvětu města ve smyslu obce, či k budoucímu posílení skutečné šlechtické society „nejlepšími (měšťany) z nejlepších“? Jak a do jaké míry se odlišovaly důvody pošlechtění v různých historických etapách? A lze vysledovat zásadní rozdíly v osobnostním profilu typického „povýšence“ doby před- a pobělohorské, doby „vojny a míru“? Jaké byly pozice nových erbovních, resp. nobilitovaných měšťanů vůči tradičním elitám (v širokém, nikoli jen politickém slova smyslu) a vůči pošlechtěným vrstevníkům? Tyto a mnohé další otázky je třeba řešit poté, co byla – či bude – provedena základní prosopografie měšťanských elit slezských měst, samozřejmě s vědomím individuálního vývoje a významu lokalit i specifik jejich společenských poměrů. Na některé z naznačený otázek budou nastíněny možné odpovědi na příklad Opavy, metropole jednoho ze slezských knížectví, druhé poloviny 16. a první poloviny 17. století.