Umělecké aukce meziválečného období zanechaly množství stop v písemných pramenech ve formě aukčních katalogů, účtů, korespondence, novinových článků a rozsáhlejších publicistických textů. Vysoká kvantita, kolísavá vypovídací kvalita a různorodost takovýchto zpráv nás staví před otázku metody jejich zpracování a kladení relevantních otázek. Vzhledem k ekonomické povaze velké části těchto dat je nasnadě spojení kvantitativního přístupu s jeho kvalitativním vyhodnocováním v kontextu tehdejšího historického dění. Příspěvek bude čerpat z historie firem jako byla Antiqua, Umělecká aukční síň St. Budil, Galerie Dra Feigla, Mezinárodní umělecká aukční síň M. Goldbergová-Schlosserová, Umělecká aukční síň V. Hořejš, Umělecká aukční síň Z. Jeřábka, Krasoumná jednota, Maison antique, Rubešova galerie, Umělecké a aukční síně Slatner, Zástavní úřad, Aukční síň Hotel Šroubek, Topičův salon, Východoslovenské muzeum, Umělecká a aukční síň Rudolf Weinert a další. Prizmatem pohybu uměleckých děl na dobovém trhu lze sledovat změny struktury tehdejší společnosti vycházející z dějiných proměn doby. Studium uměleckého obchodu se tak stává dalším příspěvkem na cestě k porozumění tomuto historickému období v širších kulturně společenských souvislostech.