Pro analýzu populace v 17.‒19. století existuje poměrně velké množství pramenů, pomocí nichž lze zkoumat demografické, sociální i ekonomické aspekty tehdejší společnosti (církevní matriky, pozemkové knihy, soupisy poddaných aj.). Ke studiu demografických procesů venkovských či městských populací ve zmíněném období je nejvhodnější využít metodu rekonstrukce rodin. V ideálním případě je možné pomocí rekonstrukce rodin získat kompletní informaci o všech demografických událostech, ke kterým v rodině došlo. Skutečností je, že badatel využívající metodu rekonstrukce rodin se musí smířit s poměrně velkým podílem rodin, u kterých se nepodařilo dohledat všechny záznamy. Databáze je tak zatížena problémem neúplné informace. V klasickém přístupu pak mnohé z rodin s neúplnou informací musí být z následné analýzy demografických procesů částečně nebo zcela vyloučeny. Příspěvek představuje metodu analýzy přežívání, která je určena ke kvantitativnímu popisu a studiu dob trvání od výchozí do studované události. Zároveň je navržena tak, že může pracovat i s neúplnými dobami trvání pomocí tzv. cenzorování. Analýza přežívání umožňuje navíc studovat danou problematiku odděleně pro jakkoli definované subpopulace daného souboru (podle pohlaví, generací apod.), tj. umožňuje tzv. stratifikaci souboru. Analýza přežívání se díky zmíněným vlastnostem stává běžnou součástí práce historického demografa. Příspěvek stručně ukazuje konkrétní využití analýzy přežívání (ev. z ní vycházející model Coxovy regrese) na příkladu analýzy doby trvání od narození do úmrtí a délky meziporodních intervalů na datech získaných z církevních matrik pro město Jablonec a pro venkovskou oblast panství Škvorec v 17.‒19. století. V obou případech se plně ukazují zmíněné výhody tohoto typu analýzy – možnost stratifikování souboru i využití cenzorování.