Dvacáté století změnilo život české šlechty zásadním způsobem. Hlavním důvodem byla samozřejmě zásadní změna prostředí, ve kterém byla zvyklá prosazovat své politické a hospodářské zájmy a po generace uplatňovat nárok na vedoucí roli ve společnosti. Klíčový zlom přitom samozřejmě představovala první světová válka, rozpad Rakousko-Uherska a vznik Československa, neméně důležité ale byly i další události – zejména první pozemková reforma. Ve 30. a 40. letech pak také svět šlechty významně ovlivnil nástup autoritativních a fašistických režimů. Na příkladu knížecího rodu Colloredo-Mannsfeldů, třetích největších pozemkových vlastníků v českých zemích, se příspěvek stručně pokusí zachytit hlavní rysy této proměny a to jak v sociální, tak ekonomické, politické a jazykové rovině. Pokusí se podchytit důvody osobních postojů jednotlivých členů rodu vůči novým režimům, jejich konflikty s novou republikou, důvody projevů loajality vůči republice na sklonku 30. let i osobní angažmá v protinacistickém odboji. Na závěr bude stručně zmíněna politika komunistické strany vůči starým elitám po roce 1945 a její snaha o jejich likvidaci prostřednictvím zinscenovaných procesů a následně revize pozemkové reformy.