Období konfesijní nestability v Anglii v 16. století končilo postupným upevňováním protestantismu po nástupu královny Alžběty I. na trůn. Předchozí časté obraty ve víře dané vyznáním panovníka ovšem otevřely otázku konverze, která se v 16. století a první polovině 17. století stala rozšířenější a tudíž mnohem diskutovanější problematikou. Změna náboženství byla navíc podpořena rozmachem objevných cest a zahraničním obchodem, což značně rozšířilo kontakt s cizími zeměmi v kulturně-náboženské oblasti. Divadelní scéna jako jedno z významných veřejných míst hrála v alžbětinské a raně stuartovské Anglii neopomenutelnou kulturně-společenskou roli. Důležitost divadla spočívala v jeho rychlé reakci na aktuální dobové problémy a na jevišti tak docházelo i k otevření otázky konvertování prostřednictvím dramatizace této záležitosti. Z tohoto důvodu představuje raně novověké divadlo pozoruhodné médium, které umožňuje blíže pochopit, jak bylo utvářeno a ovlivněno vnímání konverze a konvertitů v řadách anglické veřejnosti. Otázka být křesťanem, či se stát Turkem nebo Židem se stala v době tzv. zlaté éry anglického divadla klíčovým nebo alespoň okrajovým námětem mnoha komedií a tragédií. Jejich komparace umožňuje představit a zhodnotit obraz konvertity tak, jak byl prezentovaný prostřednictvím alžbětinského a raně stuartovského dramatu.