Anglosaská vernakulární literatura v sobě nese svou mýty opředenou nepramenně podloženou bardskou (v případě Anglosasů skopskou) minulost, která se odráží v hrdinských eposech a v celkové oblibě heroické literatury. Korpus dochované tvorby obsahuje několik basní, které čerpají látku nejen z vlastní historie, ale také jsou zde biblické motivy a jiné. V anglosaské literatuře nalézáme nejen ženy, které jsou ovlivněny svou podřízenou rolí, jako je například žena v The Wife’s Lament, ale také ženy, které jsou v básni činorodými postavami, jako je například Judith. Cílem příspěvku bude komparace básní z pohledu genderu, kde bude zřetel brán na hrdiny a hrdinky anglosaské poezie a jejich vyobrazení. Jaké atributy jim byly připisovány? Byly ve vyobrazení nějaké rozdíly, které podléhaly genderovým rolím, nebo byl hrdina anglosaské poezie obdařen na pohlaví nezávislém souborem vlastností, kterých si tehdejší společnost u bojovníků vážila? V této komparaci bude také nahlíženo na to, zda v korpusu existují hrdinové, kteří mají vlastosti, jenž byly chápány spíše jako ženské, a naopak.