Rakouští Habsburkové instruovali v říšských zájmech i vysoké církevní hodnostáře. Nejčastější případy se týkaly prosazování císařských zájmů při papežských volbách. Ojedinělé případy však můžeme zaznamenat i v případech jednání především s církevními státy na území Svaté říše římské. Na rozdíl od jiných diplomatů se s takovou diplomatickou misí obvykle nepojil žádný kariérní postup a duchovní jednali i v zájmech své diecéze. Vzestup v rámci církevní hierarchie mohl být však často "řízenou přípravou" pro zastupování císaře v konkrétních zájmech - i když se často mohlo jednat o běh na velmi dlouhou trať. Jediné dva více popsané případy přitom představují mise při papežských volbách, které vykonali Arnošt Vojtěch z Harrachu (zvláště 1667) a Michael Fridrich z Althannu (zvláště 1721). Jinak se jedná v podstatě o otevírání otázek budoucího výzkumu. V rámci příspěvku představím dokumenty z diplomatických poslání vybraných prelátů a srovnám, v čem (a zda vůbec) se liší od instrukcí a dalších dokumentů světských diplomatů při příbuzných misích. Předestřu otázky spjaté s rozdíly v reprezentaci těchto pověřených prelátů oproti císařským diplomatům. Budu se také zabývat jejich kontakty se stálými ambasádami (pokud sami nebyli v jejich čele - případy Fridricha Hessensko-Damrstadtského či Álvara Cienfuega Villazóna) či světskými vyslanci, kteří s nimi měli spolupracovat. Zajímavou otázkou je už naznačené zastupování zájmů diecéze, které se často nemusely přímo krýt s císařskými zájmy, a s tím související kontakty s diecézí během jejich misí. Načrtnu přitom takové mise, které se budou jevit jako podnětné pro rozvíjení dalšího bádání o císařské diplomacii.