Cílem příspěvku bude poukázat na z metodologického hlediska velmi prospěšné propojení přístupů genealogie a historické demografie při výzkumu rodinných vztahů ve venkovském prostředí. V úvodní teoreticky zaměřené části příspěvku by byly nejprve představeny možnosti tohoto propojení a dosavadní tímto směrem orientované výzkumy, jakými jsou všeobecně známé analýzy populačního chování úzce vymezených sociálních skupin ve Švýcarsku, Anglii či v Kanadě. Zejména v Kanadě tyto výzkumy probíhají kontinuálně od šedesátých let minulého století. Přes úspěchy zahraničních badatelů na tomto poli je české historiografii tento přístup téměř cizí. Výjimku tvoří několik teoretických studií a sond z přelomu šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století a pár diplomových prací obhájených v posledních dvou letech. Ve druhé polovině svého příspěvku by autor rád představil výsledky tímto způsobem vypracované sondy, jejímž cílem bude zmapování sítě příbuzenských vztahů a kmotrovských vazeb mezi jednotlivými rodinami napříč společenskou hierarchií venkovské společnosti. Příspěvek založený na analýze rozsáhlého souboru, matričních a gruntovních knih doplněných o soupisy poddaných rozkryje tyto vazby v malé jihočeské vsi Vítkov u Štěkně v rozmezí let 1780 a 1830.