Příspěvek bude koncipován jako úvodní, a to předně z hledisla problematiky dvorské společnosti (ať už panovnické, církevní, nebo šlechtické) a bude se věnovat zhodnocení dosavadního stavu bádání, metodice a úskalím spojeným s výpovědí všech typů pramenů - jak písemných (narativních, diplomatických, literárních), tak hmotných. Klíčové hledisko ponese interdisciplinární přístup, který však v mnoha ohledech zůstavá spíše jen skloňovaným úslovím bez podstatných výsledků. Představen bude proto i prvotní zájem o dvorskou otázku u raných badatelů ve dvacátém století a srovnání se zahraničními postupy až po výsledky v současnosti. Bude poukázáno na opomíjené prameny a dodnes spíše jen zanedbatelnou spolupráci mezioborových pracovišť. Představeny budou rovněž stále mnohá nezpracovaná témata, a to na konkrétních příkladech nejen panovnických, ale i církevních a šlechtických dvorů, neboť stále zůstává řada otevřených směrů výzkumu, a to nejen z hlediska chronologie dvorského prostředí jednotlivých panovníků či obecně vládců, ale kupříkladu i z pohledu problematiky žen, dětí, nebo každodennosti, mentality či zapracování všech typů písemných pramenů.