Anotace: Kroniky řeholních institucí patří v poslední době k velmi často zpracovávaným a využívaným pramenům na rozdíl od jiných narativních pramenů chovaných v různých regionech českých zemí. V mnohých lokalitách, nejen v archivech a muzeích, ale např. i v centrálních, církevních knihovnách a jiných institucích, najdeme různé narativní prameny pro naši dobu spíše z přelomu 18. a 19. století, nebo z 19. století. Právě v nich se můžeme setkat i s ohlasy na psaní piaristických řádových kronik a činnost tohoto řádu, zejména ve farních kronikách nebo i v dílech tehdejších měšťanů. Úkolem spíše předběžného průzkumu bude zjistit četnost i rozsah vzájemných vztahů, a zda je možné touto cestou poznat další propojení obou tvůrčích iniciativ. Na základě předchozích zkušeností autora byly vytipovány zatím čtyři příklady lokalit, kde by mohl být proveden alespoň částečně úspěšný průzkum v tomto směru. Jedná se o čtyři místa, kde působila piaristická kolej a byla vedena její kronika. Jde o Benešov v 18. století, kde je recepce některých částí piaristické kroniky do benešovské děkanské kroniky prokázána ( např. kol. r. 1723) a výzkum je možno rozšířit na blízký region, o Kosmonosy (Mladou Boleslav kam kolej byla přenesena koncem 18. stol.), kde kolej využívala při výuce teologie v 18. století pro praxi fary v Dobrovicích a Michalovicích, o Litomyšl, odkud pocházejí kroniky jiného než piaristického původu a o Nový Bor, kde počátky fary souvisejí bezprostředně s činností rezidence piaristů koncem 18. století a řádová i farní kronika z této doby jsou dochovány.