Téma chceme směřovat na v abstraktu panelu zmíněné „symbolické proměny městské krajiny“, konkrétně proměny uličního názvosloví. Proměny v oblasti uličních názvů lze v období socialismu shrnout do několika základních skupin: 1. Proměny jednotlivých názvů, různě motivované (např. v důsledku stavebních změn), mnohdy však ideologicky či politicky. Jejich množství není nijak rozhodující, jsou však nejvíce na očích, provázela je mnohdy i slavnostní ceremonie, zde působily, resp. měly působit, názvy jako pomníky. Tyto názvy, právě z důvodu ideologie, většinou do dnešních dob nepřetrvaly. 2. Hromadné změny názvů ulic provázelo připojení okolních obcí k hlavnímu městu v letech 1968 a 1974. Praha v těchto dvou letech zdvojnásobila svůj počet ulic a doslova ze dne na den se v Praze ocitlo množství duplicitních názvů. A to relativně krátce poté, co se zde podařilo duplicitu názvů, které trvala dlouhou dobu po vzniku tzv. Velké Prahy v roce 1920/1922, vymýtit. 3. Významnou změnou procházelo město v 70. a 80. letech zejména rozvojem výstavby velkých sídlišť, a tedy i vznikem mnoha nových ulic, které bylo třeba pojmenovat. Zdánlivě takový rozvoj přináší možnost využít názvosloví pro politickou a společenskou propagandu, avšak při množství ulic, které Praha měla (cca 6500), šlo spíše mnohdy o to, kde se při pojmenování inspirovat a hledat nové názvy. Každá z těchto tří základních skupin proměn charakterizuje „socialistické“ město jinak a některé ze skutečností souvisejících s těmito proměnami možná přispějí i k obecnějším otázkách nastoleným v abstraktu panelu.