Současné české akademické prostředí se pod vlivem komercionalizace vědění, způsobu financování výzkumu, jakož i pod vlivem přijaté metodiky hodnocení výsledků vědecké práce stává prostředím vyznačujícím se rysy, jako je vysoká konkurence, soupeření o finance a kultura „publish or perish“. Vědci jsou takto vystaveni značnému tlaku na co možná největší produktivitu – výkonnost akademického pracovníka je v tomto prostředí poměřována především na základě kvantitativních indikátorů a jedním z předpokladů „dobrého“ vědce je tedy co možná největší publikační aktivita. V tomto ohledu se nabízí otázka, zda toto prostředí nemá určité dopady také na obsah publikačních výstupů, které vědci produkují. Akademičtí pracovníci jsou nuceni psát články s vysokou frekvencí a ve velmi krátkém čase, v důsledku čehož lze očekávat určité dopady i na kvalitu těchto článků jako takových, ať už se jedná o jejich argumentační propracovanost, originalitu a „odvážnost“ prezentovaných myšlenek, jejich jazykovou stránku nebo jiné atributy. Příspěvek si klade za cíl prozkoumat právě tento vztah mezi prostředím, v němž současní čeští akademičtí pracovníci vykonávají svoji práci, a podobou výsledků jejich práce (tj. odborných článků), a na tomto základě popsat dopady současného českého akademického prostředí na obsah (i formu) publikovaných vědeckých výstupů.