Dluhy a pohledávky mezi příbuznými osobami (na příkladu městeček pardubického panství v 16. a 17. století)

Mgr. Tereza Siglová, Ph.D. (1) Univerzita Pardubice, 2) Státní okresní archiv Pardubice, 1) Filozofická fakulta)

Abstrakt

Nejprve se budu věnovat využití sirotčích knih pro sledování rodinných vztahů, jejich specifikům a možnostem, které skýtají především pro předstatické období. Zápisy vznikaly především s cílem spravedlivého rozdělení majetku mezi dědice a stanovení výše dědických podílů, takže se dotýkají především majetkových a dědických otázek, ale také péče o nezletilé děti či staré osoby. Dovídáme se z nich počty a jména dětí z jednotlivých manželství zemřelého, jméno manželky, ze zápisů o vyplácení jejich dědických podílů často i jejich osudy po smrti otce. Specifikem tohoto pramene je i to, že jsou v něm kromě majitelů usedlostí, kteří zemřeli v době, kdy ještě sami hospodařili, zachyceny i osoby nevlastnící nemovitý majetek. Ve druhé části se zaměřím pouze na jednu oblast, a to na pohledávky a dluhy zemřelých osob. Jejich zjištění bylo mimojiné předpokladem správného rozdělení majetku mezi dědice. Z masy těchto zápisů si budu všímat pouze těch, u nichž je zachycen příbuzenský vztah mezi dlužníkem a věřitelem. Budu sledovat typ tohoto vztahu, a pokud to je možné, i důvody, proč dluh vznikl. Část těchto položek souvisela s finanční výpomocí především otcům či matkám hospodařícím na gruntu v obtížné situaci. V závěru se dotknu problematiky úroku a zisku. U půjček hotovosti je pravděpodobné, že se jednalo zpravidla o bezúročné půjčky. Příbuzní věřitelé přitom zřejmě spíše očekávali nějaký jiný přínos v budoucnu.