Použila jsem strukturální analýzu pro stanovení projevů religiozity na základě společenského postavení jednotlivců. Čerpala jsem z díla Bohuslava Balbína a jeho současníků – jezuitských autorů – Jana Tannera, Jiřího Krugera a dalších. Sledovala jsem popis jednotlivých aktivit, ve kterých se projevovalo náboženské založení. Tyto osoby, pokládané za svaté, často chodili do kostela, modlili se katolické pobožnosti. Jejich religiozita se však také projevovala ve společnosti. Ženy se staraly o chudé a nemocné, kněží a jezuité šířili křesťanství mezi prostým lidem, panovníci spravedlivě vládli, biskupové pečovali o své ovečky. Tyto jednotlivé aktivity jsem srovnala a rozdělila podle jednotlivých ctností, které byly často uváděny na okraji textu. Došla jsem tak k popisu ideálních vlastností a náboženských projevů lidí, pokládaných za svaté, v jejich sociálním postavení. Jedná se o jakousi idealizovanou společnost, která však mnoho svědčí o očekáváních autorů a jejich možných snahách o působení na společnost, neboť tato líčení podle mého názoru poté šířili v kázáních. Jednotlivé ctnosti jsou mimo jiné projevem působení sociální reality. Velká chudoba mnoha lidí vedla k projevům ctnosti milosrdenství, kterým se vyznačovaly obzvláště bohaté světice. Kromě biblického přikázání tak na projevy zbožnosti působila také společnost. Bylo třeba také šířit křesťanství, respektive katolické vyznání, mezi prostým lidem, čehož se ujímali také jezuité. Panovníci svým spravedlivým jednáním vytvářeli ideální společnost. Chtěla bych tyto křesťanské ctnosti dále zařadit do společnosti dané doby a určit, do jaké míry byly ovlivněné danou sociální realitou.