Stalinistické školství jako modernizační projekt

Marek Fapšo (Univerzita Karlova, ÚČD FF UK, KDDD PEDF)

Abstrakt

Příspěvek se pokusí obhájit tezi, že stalinistické školství v Československu a zvláště pak pokus o tzv. jednotnou školu byl jedním z pokusů zformovat školství tak, jak se v konturách modernity konstituovalo v průběhu 19. a 20. století. Nešlo tedy o nějaký zvrat či násilí, ale o logický důsledek dosavadního vývoje. V rámci analýzy této teze se příspěvek zaměří na komparaci tří klíčových textů - Všeobecný školní řád z roku 1774, Hasnerův zákon z roku 1869 a konečně zákon o jednotné škole schválený v roce 1948 (respektive 1953). Pojmová a obsahová analýza těchto právních dokumentů odkryje dlouhotrvající trendy, jež vytváří společný základ moderního školství ve všech třech režimech. Z nich následně vyplynou badatelské otázky, které budou stručně představeny a nabídnuty k další diskuzi a které lze shrnout do třech následujících okruhů: 1) Legitimita. Odkud socialistické školství bralo legitimitu pro své "revoluční" změny? Zdá se, že právě z toho, jak nebylo revoluční. 2) Specifičnost. V čem tkví zvláštnost a specifičnost koncepce jednotné školy? Nelze si vystačit s tradičními schématy "ideologické", "nesvobodné", "totalitní" apod. 3) Modernita. Jaký analytický aparát umožní produktivně zachytit povahu (nejen) socialistického školství a socialistické diktatury jako takové? Je udržitelná teze o stalinistické diktatuře jako moderní (ve smyslu modernity) civilizaci?