Biografie patří k tradičním způsobům, jak se vztahujeme k minulosti. Toto tvrzení platí jak pro přítomnost historických témat ve veřejném prostoru, tak pro akademickou produkci. Příspěvek si klade za cíl poukázat na konkrétních příkladech, jak lze zkoumat proměnu vztahu k minulosti, kterou lze sledovat během posledních desetiletí. Pro formulování základní perspektivy poslouží krátký text G. Deleuze reflektující Foucaultovo pojetí proměny „historické formace“ v kontextu “smrti člověka” jak tento problém pojmenoval M. Foucault. Biografie je vhodnou oblastí pro reflexi této proměny jako stabilní žánr, který lze empiricky velmi dobře sledovat, zároveň na toto téma probíhá i teoreticko-metodologická diskuse, která sama tematizuje motiv změny (například spor o tzv. biographical turn). Je otázkou, zda tyto změny jsou změny stejného charakteru jako ty, které tematizuje Deleuze potažmo tento panel. Základním materiálem mi budou ohlasy na knihu Jiřího Křesťana “Zdeněk nejedlý, politik a vědec v osamění”. Soubor téměř třiceti odborných recenzí poslouží jako reflexe očekávání kladená na žánr biografie v současné české historiografii a výstupy v masových médiích spojené s Křesťanovou knihou pak nabídnout pohled do veřejného prostoru. Jako doplňující materiál mi v příspěvku poslouží dění okolo životopisů Václava Havla.