Navrhovaný příspěvek se bude zabývat odlišnostmi židovských dějin na Moravě, především v porovnání se situací v Čechách, případně dalších okolních zemí. Třebaže jsou obě tyto historické země úzce propojeny i co se týká židovského obyvatelstva, nacházíme zde několik okolností a jevů, které vedly k rozdílnému vývoji a jejichž kořeny nacházíme ve středověku. Zde jde například o neexistenci jedné dominantní židovské obce, jakou byla Praha v Čechách či Vídeň v Dolních Rakousích, nebo je to proces vypovídání Židů z moravských královských měst v 15. a na počátku 16. století s důsledky v oblasti právního postavení Židů na Moravě (poddaní Židé) či dopady na sídlení strukturu židovských obcí. Na druhé straně to vedlo také k relativní správní a duchovní samostatnosti moravských židovských obcí. Tato roztříštěnost měla vliv i na celozemskou reprezentaci a právě počátky a zemské organizace moravských Židů včetně moravského zemského rabinátu jsou opředeny řadou dosud nezodpovězených otázek. Řada nejasností zůstává i v oblasti sídelní struktury. V první řadě je to otázka kontinuity či diskontinuity vývoje na Moravě koncem středověku a počátkem raného novověku, nevyjasněná otázka počátku některých židovských obcí, vliv vynucených migračních vln, ale i přirozené migrace. Zdůraznit je také třeba orientaci moravských Židů na Rakousko a Vídeň. V příspěvku bude také reflektována starší literatura a edice pramenů zaměřených na Moravu (např. d´Elvert, Bretholz, Gold) a stručně shrnut bude také současný stav bádání.