Příspěvek se zabývá formováním kolektivní identity moravské šlechty na pozadí vývoje stavovských institucí na Moravě v pohusitském období. Pozornost bude věnována roli zemského soudu jako výlučně šlechtickému fóru, které mělo mimo jiné význam pro formování panského stavu. V tomto kontextu bude zmíněna i otázka zastoupení rytířského stavu v zemském soudu a zemských úřadech, a to včetně problematiky formování tohoto stavu a jeho kolektivní identity. Představitelé šlechty hráli důležitou roli také v rámci markraběcí rady. Činnost zemského soudu, který v 15. století řadu let nezasedal, částečně suplovala „zemská vláda“ v čele se zemským hejtmanem. V pohusitském období se začal utvářet také zemský sněm, kde byly zastoupeny všechny čtyři moravské stavy, byť o jeho činnosti v tomto období máme jen velmi málo informací. Specifickou úlohu sehrál v moravských poměrech institut landfrýdu, který plnil nejen roli nástroje k ochraně zemského míru, ale s ohledem na zapojení zeměpána a všech stavů (pozemkových vrchností) tvořil zvláštní „smluvní“ základ moravského zemského práva. Formální základy stavovského systému dotvářely i smlouvy uzavřené mezi stavy koncem 15. a na začátku 16. století.