Příspěvek rozebere rozdílné přístupy v hodnocení pojetí politického centra, jak ve vnitřní říšské politice (Vídeň, Budapešť), tak politice vnější (Petrohrad, Berlín) v českém a slovenském politickém myšlení 19. a počátku 20. století. Rozbor se soustředí na jednotlivé klíčové texty čelních politických reprezentantů nacionálního proudu, ať jeho liberálních či konzervativních odnoží (L. Štúr, M. Hodža, S. Hurban Vajanský, F. Palacký, K. Havlíček Borovský, T. G. Masaryk, K. Kramář ad.). Klade si za cíl postihnout a zhodnotit rozdílnosti v těchto přístupech, které se projevují na pozadí dobových programů a veřejných politických projevů, ale též v soukromé korespondenci a dostupných pramenech. Klíčovým úkolem tak bude postihnout především posuny v pojetí a důrazech na význam politiky legitimních státních center oproti alternativnímu vnímání center zemských či zahraničních jako rovnocenných či dokonce významnějších ve vztahu k základním koncepcím národně politického programu a směru. Rozbor bude postaven na vztahové interpretaci, nebude se tedy primárně soustřeďovat na vzájemné pojetí zemských center (slovenské politiky k Praze a české politiky k Bratislavě či Martinu).