Písemnosti uložené na farách patří mezi nejohroženější část našeho kulturního dědictví, přitom jsou jedním ze základních pramenů pro regionální, církevní dějiny, genealogii, historickou statistiku, dějiny umění a etnografii. V letech 1960-1961 byla část těchto dokumentů předána do okresních archivů. Vlastnická práva dnešních farností k nim byla upravena po roce 1989, kdy se otevřely i nové možnosti pro jejich záchranu. Přesto se nemalé množství těchto pramenů nachází i nadále u jejich původců, kde nezřídka dochází k jejich ztrátě. Stranou zájmu a odborné péče zcela zůstávají historické farní, děkanské a vikariátní knihovny i notový materiál. Farní dokumenty tak ukazují k obecnější otázce ochrany pramenů. Prvním tematickým okruhem panelu by proto měla být reflexe současného stavu a praktikovaného přístupu jednotlivých diecézí k dokumentům, knihám či notám, které jsou deponovány v různých institucích či se dodnes nacházejí v držení farností. Prostor by měly dostat i charakteristické rysy péče o tento typ pramenů v minulosti. Reflexi by si zasloužily pořádací systémy a způsoby evidence, stejně jako kontroly péče o písemnosti od vizitací, přes nařízení církevních a státních úřadů až po předávací protokoly a depozitní smlouvy. Rádi bychom obsah setkání zamířili i do budoucnosti a společně hledali odpovědi na následující otázky: Co je třeba udělat pro záchranu dokumentů dosud uložených na farách? Jaké jsou možnosti spolupráce mezi státními institucemi a církevní správou? Jaké jsou možnosti a meze badatelského zpřístupnění tohoto materiálu? Na panel bychom rádi pozvali odpovědné pracovníky jednotlivých (arci)biskupství římskokatolické církve i dalších církví a náboženských společností, pastorační a technické administrátory, pracovníky archivů, muzeí a knihoven, kteří zpracovávají výšeuvedený materiál a také zainteresovanou veřejnost.