Menšiny, zejména národnostní, hrály v dějinách meziválečné ČSR klíčovou až existenční roli. Podobně tomu ostatně bylo i na konci monarchie. Pro postavení menšin měla samozřejmě zásadní význam komplikovaná právní úprava této otázky. Ve vnitrostátním právu šlo vedle obecných prvků (např. ústavní zakotvení) hlavně o jazykové právo, národní školství a postavení ve veřejné správě, s čímž souvisely permanentní diskuse o reformě správy nebo autonomii. Právní úprava byla převážně jednotná a zaměřená na koncentrovaně žijící menšiny s odlišným jazykem, ale ve státě žily i jiné skupiny jako Židé nebo Cikáni/Romové. Zásadní význam ovšem mělo také právo mezinárodní, protože ČSR patřila ke státům podřízeným mezinárodněprávní ochraně menšin fungující pod dozorem Společnosti národů. Vcelku bylo právní řešení meziválečné ČSR nejsložitější v našich dějinách a patřilo k nejpropracovanějším v historii vůbec. V rámci kongresového panelu by měla být projednána dosavadní zpracovanost a další možnosti výzkumu problematiky. Počítá se mj. s úvodním přehledovým projevem dr. René Petráše, ale i s nastíněním postavení specifických skupin (hlavně Židů) od dr. Kamily Bubelové. Zásadní roli zde bude hrát interdisciplinarita, tedy zkoumání nakolik (i z hlediska právní vědy) komplikované právní postavení menšin je zachyceno v pracích historických a také komparace s dalšími státy nejenom ve střední Evropě.