Role a vliv náboženství ve veřejném prostoru vzrůstají a upadají v každém socioekonomickém kontextu – předindustriálním, industriálním i postindustriálním – o čemž se obyvatelé střední Evropy v posledních letech znovu přesvědčují ať již v globální, nebo lokální perspektivě. Úloha a dopad náboženství nejsou vždy nutně spjaty a podmíněny růstem lidského poznání, racionality nebo technologií. Ústup náboženství z veřejného prostoru a privatizace náboženských hodnot a praxe ostatně ani nekopírují procesy industrializace, urbanizace nebo politických procesů a změn. A právě v duchu promýšlení sekularizačního paradigmatu bude konferenční panel zaměřen na náboženský život v období mezi světovými válkami, které bývá domácí historiografií náboženských, duchovních a církevních dějin obvykle interpretováno jen jako perioda genetického vyústění dlouhodobějších trendů dlouhého 19. století. Oblast tázání by neměla být omezena jen na tradiční institucionální aktéry, ale i na menší a periferní náboženské komunity a sekty, včetně spiritismu a bezvěreckého hnutí. Rádi bychom překročili tradiční a dominantní témata konstituování národních církví, politického katolicizmu, diplomatických vztahů a biografických sond předních reprezentantů náboženských komunit směrem k promýšlení náboženského myšlení a praxe v rámci regionů, průmyslových oblastí, sociálních skupin, generací a genderu. Vítány budou příspěvky propojující sociální a kulturní dějiny s církevními dějinami a dalšími disciplínami historických a společenských věd. Oceníme příspěvky k tématům (nejen poválečné) mobilizace společnosti na náboženském a konfesním principu, vztahu náboženství a násilí, transferu moderních náboženských hnutí a proudů, reakce na dobové sociální a ekonomické problémy a změny, případně specifických podob religiozity (dělnictvo, ženy, mládež, veteráni, pastorační výzvy průmyslové společnosti, život menších a okrajových náboženských komunit a sekt).