Základní otázkou k pochopení problematiky propojování a sjednocování v Evropě a ve světě je pochopení vlivu industrializace, masového rozšíření nejrůznějších produktů technické civilizace, které se promítaly do života lidí 19. a 20. století a které ovlivňovaly jejich národní (nadnárodní, příp. nacionální) uskupení a hospodářský a sociální i technický vývoj. Poslední dvě třetiny 19. století umožnily vzniknout skupině velmi dobře technicky teoreticky i prakticky připravených specialistů, kteří jako jedni z prvních přinesli společnosti možnost ulehčení pracovních i životních činností a záležitostí. To vedlo k tomu, že si na ně společnost rychle zvykla a začala je brát za svůj základ a začala je vyhledávat. Myšlenka sítí, vycházející z technologických společností žádaných projektů (dopravní sítě, energetické sítě, radio a telekomunikační sítě, urbanizační sítě, výpočetní, informační a řídicí sítě, ale i sociální sítě různých typů aj.), vyvolávala snahu po zasíťování i v oblasti společensko-vědní. V rámci rozvoje české společnosti od konce 19. století začaly vznikat i vztahy mezi řídicími a výrobními složkami, které rovněž vstupovaly do složitého systému vztahů. Spolu se vztahy s teoretickou základnou vytvářely tyto systémy mezi společností a jejími řídicími složkami složitou abstraktní síť. Rozkrytí těchto procesů mezi hlavními činiteli daného systému (dané sítě) bude předmětem sekce Společnost v sítích – ekonomické, technické a sociální vazby a komunikační toky, která může využít analýzy cca tří hlavních souvislostí: 1. pochopení forem rodinného podnikání, jeho konceptů a metod, vznik velkých podnikatelských seskupení, jejich vliv na společnost, zázemí rodinného podnikání ve formě pohledu na zakladatele tohoto dění, tj. na vzdělávání, propojení teoretické základny s výrobním ekonomickým prostředím (kde a jakým způsobem nabyly odborné ekonomické špičky svých zkušeností a vědomostí; jakým způsobem je zapojily do podnikání a průmyslového sektoru; jak se případně uplatnily ve státně-administrativním sektoru), 2. pochopení vývoje těchto sítí a jejich sociální dopad (pochopení vývoje sítí, vytvořených podle zákonitostí určitého konkrétního odvětví /výrobci se sami po čase stávají operátory, hledají optimální zvýšení své produkce na základě svých inovací, rozhodují o svém dalším vývoji…/ a jeho sociálního uplatnění, vzniklé vztahy mezi danými činiteli vstupují do rozmanité sítě, ty se vytvářejí podle zákonitostí konkrétního odvětví, tj. jak vznikají vazby a sítě v jejich rámci), 3. pochopení vývoje a uplatnění především technických inovací a jejich zpětný vztah k teoretickým základnám a k podnikání (jak pronikaly inovace do povědomí společnosti a do podnikání; jak se utvářely vazby ve struktuře: zástupci odborností – společenská základna – průmysl) a zdůraznění složitých vztahů mezi technickými systémy a hospodářskými cykly (výnosy sítí, jaké jsou determinanty těchto vztahů a proč se úspěch dostavil v té které oblasti podnikání… optimalizace výroby, zlepšení výrobních procedur, vývoj nových technologií a rozvoj nových trhů…, úzká spolupráce státu, vědy…).