Labor history („dějiny práce“) nabízí široké pole působnosti pro historický výzkum. Současná historická věda by se na jedné straně měla vyrovnat s výzkumem zejména dělnického hnutí z éry nadvlády marxistické historiografie (ovšem rovněž na něj navázat) a na druhé straně využít zahraniční zkušenosti a znalost specifického historického materiálu českých zemí. Oběma těmito oblastmi se zabývala konference Problematika dělnictva v 19. a 20. století I., bilance a výhledy studia, pořádaná (Knob, Zářický, Jemelka) v roce 2011 v Ostravě, ze které ještě tentýž rok vyšel stejnojmenný sborník. Panel na 11. sjezdu českých historiků je určen badatelům, kteří na poli „dějin práce“ využívají nové metody a přístupy práce. Vedle dějin dělnického hnutí, respektive politických stran, biografií vůdčích osobností a činnosti odborů připadá v úvahu celá řada dalších témat a přístupů, např. sociální zákonodárství, široce pojaté vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, sociální a kulturní hnutí dělnictva, problematika gender, dětské práce, národnosti, vzdělanosti a sociální mobility, profesní struktury, generační schéma atd. Časový rozsah příspěvků pro panel Labor history by měl zahrnout tzv. „dlouhé 19. století“ (cca 1789−1914) a „krátké 20. století“ (cca 1914−1989).