Migrační pohyby jsou nejen součástí moderních politických, sociálněekonomických a kulturních dějin, ale zároveň aktuálním problémem naší současnosti. Vystěhovalectví z českých zemí se stalo předmětem vědeckého zájmu již na konci 19. století, kdy byly na toto téma publikovány první práce. Soustavnější zájem o české a slovenské vystěhovalectví projevovaly různé československé instituce v letech první republiky. Nehledě na poválečnou reemigraci se nový vědecký zájem objevil až na počátku 60. let 20. století, a to v souvislosti se vznikem komise pro dějiny krajanů, Čechů a Slováků v zahraničí, při Historickém ústavu Československé akademie věd. Proponovaný panel se zaměří na náboženskou, sociálněekonomickou a politickou emigraci z českých zemí do ciziny od 16. do 20. století. Původní pohnutky, které měly náboženský, resp. religiózně politický charakter, vystřídaly po vydání tolerančního patentu důvody ekonomické, relativní přebytek pracovních sil, zejména na venkově. Tyto argumenty převládaly po celé 19. i v první třetině 20. století. Politické zvraty 20. století, zvláště Mnichov a nacistická okupace v březnu 1939 a poté komunistický převrat v roce 1948 vedly k prakticky novému druhu masivního vystěhovalectví, a to politické emigraci. Ta postihla ČSR nejen po únoru 1948, ale i po sovětské okupaci v roce 1968. Cíl panelu: Aktuální výzkumné trendy – témata, prameny, metody.