Příspěvek se zaměří na tři skupiny grafických médií, na kartografické prostředky (především kartogramy v učebnicích), prostředky sloužící k prezentaci statistických údajů (tabulky, grafy, diagramy) a časové přímky, tedy na média, která mají symbolický charakter a rozvíjí logické a abstraktní myšlení žáků. Analytická sonda představující nejnovější české dějepisné učebnice pro základní i středoškolské vzdělávání z tohoto hlediska poslouží ke komparaci s učebnicemi zahraničními, ale především se způsoby využití v nich zařazených grafických médií k rozvíjení základních kompetencí, které mají žáci prostřednictvím dějepisné výuky získat, a k podpoře badatelsky orientované výuky. Zohledněny budou rovněž speciální metodické stránky německých a rakouských učebnic. Další úhel pohledu přinese prezentace vybraných maturitních úloh „polské maturity“, které ověřují sledované kompetence, ale také formy přípravy na jejich zvládnutí. Výsledky empirických šetření u české studující mládeže, zjišťující frekvenci a formy nasazení uvedených typů médií ve školní výuce dějepisu, budou konfrontovány se zjištěními z výzkumů „mapových kompetencí“ u německé mládeže.