Referát by měl představit fenomén násilí ve výzkumu dějiny východního Evropy ve 20. století. Jak se vyjádřil britský historik Ian Kershaw, násilí náleží ke klíčovým fenoménům dějin 20. století, který však stál dlouho dobu mimo zájem historiků, nebo zůstal omezen jen na období "stalinského" Ruska a krizových období dvou světových válek. V poslední době lze zaznamenat zásadní změnu v přístupu k tématu, jež vychází např. z výzkumu každodennosti (např. Figes, Snyder), kteří se zabývají rolí násilí v každodenním životě "normálního" člověka. Cílem referátu by však mělo být kritické zhodnocení tohoto přístupu, které by vycházelo z analýzy motivaci pachatelů i obětí, jež vycházely ze specifického institucionálního nastavení (D. North). Metodologický přístup nové institucionální ekonomie nabízí dostatek podnětů ke kritickému zkoumání fenoménů indviduálního a kolektivního násilí, vytváření formálních a neformálních institucí vedoucích k legitimizaci násilí, pochopení "normálnosti" násilí ve výzkumu dějin 20. století a "nenormálnosti" mírového nastavení soudobé společnosti. Závěr příspěvku bude věnován definováním hlavních mezníků v dějinách násilí ve východní Evropě ve 20. století.