Příspěvek se bude obecně soustředit na téma vlivu mendikantů na náboženský život v českých zemích v druhé půli 15. a na počátku 16. století. Mendikantské řády procházely v tomto období reformou, která zasáhla řeholní život a vedla i k vytvoření nových řádů. Vliv této reformy na laické obyvatelstvo ovšem zatím nebyl dostatečně zohledněn v historickém bádání. V příspěvku se pokusím načrtnout směr, který by se bádání mohlo ubírat a budu se věnovat několika příkladům, které ilustrují možnosti historického bádání. Členové mendikantských řádů byli obecně kritizováni v českém utrakvistickém prostředí, na Moravě a ve Slezsku, kde bylo zastoupení katolíků výraznější, byli přijímáni ve větší míře. Ovšem i mezi utrakvisty byli někteří mendikanti vnímáni pozitivně (např. Savonarola), nebo se jejich ideologie blížila tomu, co požadovali také utrakvisté (např. Františkáni observanti). Zaměřím se jak na tyto ilustrativní příklady, tak na představení nové zbožnosti, kterou mendikanti přinášeli a jíž se snažili zaujmout své laické publikum. Výzkum bude vycházet jak z dokumentů utrakvistických a bratrských, tak z dokumentů druhé strany, tj. katolických (včetně františkánských a dominikánských).