Příspěvek se zaměří na doposud nepříliš reflektovanou problematiku postavení a prožitku civilistů v bojových zónách na příkladu válečných událostí na území českého Slezska a severní Moravy v dubnu a květnu 1945, v rámci třetí fáze tzv. ostravské operace Rudé armády. Zaměříme se na hlavní typy pramenů a na možnosti a limity jejich využití. Dále se pokusíme zodpovědět na otázku, jak mohou být tyto prameny využity pro studium vojenských i sociálních dějin, stejně jako dějin mentalit. Vyjma obecnějšího metodologického zamyšlení je naším cílem pokusit se formou regionálně omezené případové studie rekonstruovat některé aspekty prožitku české společnosti v posledních týdnech druhé světové války a poukázat na možnosti dalšího výzkumu uvedené problematiky. Předmětem našeho zájmu bude zejména vnímání "osvoboditele" a "nepřítele" pohledem civilistů, všimneme si rovněž hlavních stereotypů a symbolů spojovaných s osvobozením. Pominout přirozeně nelze ani obecnější recepci událostí z jara roku 1945 v regionální kultuře a proměny interpretace těchto událostí v kolektivní paměti obyvatel regionu v závislosti na společenských a generačních změnách.