Náboženství jako kulturně historický a jako historicko sociologický předmět

Miloš Havelka (Univerzita Karlova, FHS, Pracoviště historické sociologie)

Abstrakt

Diskusní příspěvek poukazuje na dvě navzájem komplementární dimenze výzkumu náboženství z hlediska „historické sociální vědy“. Ta první, je silněji kulturně historická a je charakterizovatelná spíše kvalitativně. Pracuje s individuální kauzalitou historických procesů a objasňuje jí důvody zvláštního vývoje určitých sfér společenského, politického nebo hospodářského života. Příkladem takovéto analýzy je slavná stať Maxe Webera „Protestantská etika a vznik kapitalismu“. Ta druhá, historicko sociologická, je spíše kvantitativní a zjišťuje působení i vliv náboženství v různých segmentech společenského života v závislosti na jejich různém nasycení náboženskými institucemi, představami a hodnotami. Jako příklad může sloužit komparace různého působení náboženských představ a vlivu církve v různých uskupeních disentu v Česku, Slovensku a Polsku.