Analýza dostupných výukových materiálů a jejich uplatnění v praxi Příspěvek se zaměří na charakteristiku podob výukových materiálů vytvářených samotnými vyučujícími (přípravy na hodinu, prezentace, pracovní listy běžně přístupné v internetovém prostředí - především dumy.cz; rvp.cz) i institucemi (například projekty Židovského muzea v Praze) v komparaci se současnými učebnicemi. V analýze se bude zabývat především podtémat: I. stanovení kmenového (základního) učiva II. zacházení s ikonickými materiály ("vizuálie") III. zacházení s písemnými prameny ("redefinice" školního historického pramene) IV. respektování žákovských prekonceptů V. formulování a podporování cílů pokyny učitele (scaffolding) VI. prostor pro žákovskou aktivitu a charakteristika žákovských činností VII. možnost využití předloženého materiálu v běžné praxi Tyto aspekty budou zkoumány na základě kvalitativní (částečně také kvantitativní) metody analýzy vybraného vzorku jednotlivých výukových materiálů a v optimálním případě ověřeny různými způsoby hospitace. Na základě možností se příspěvek zaměří na zkoumání určité tématické oblasti výuky moderních československých (českých) dějin - první světová válka, šoa, rok 1945 a poválečné období, 50. léta 20. století apod. Na základě konkrétních materiálů nabídne alespoň v některých sledovaných oblastech teze k diskusi nad obecnějšími problémy oborové didaktiky dějepisu, nad její terminologií a vztahy mezi oborovou a obecnou didaktikou, historií jako vědou a školním dějepisem.