Studium středověkého domu a otázka sociální diferenciace obyvatel měst do poloviny 14. století.

Marek Peška, Antonín Zůbek (Archaia Brno o.p.s., Brno)

Abstrakt

Lze sledovat společenský status obyvatel českých měst do poloviny 14. století na základě podoby měšťanských domů? Jedná se o jednu ze základních otázek, která vyvstává při studiu počátků měšťanské zástavby. Oproti mladším obdobím jsme zde odkázání pouze na archeologické prameny a dílčí stavebně historické průzkumy. Jedinou výjimku na našem území představuje Praha se svou fragmentárně dochovanou románskou zástavbou. V ostatních českých městech je prvotní měšťanská zástavba pouze dřevohliněná. Máme ji tedy považovat za provizorní, Jak bylo dlouhá léta tradováno? Lze i v rámci této zástavby sledovat výraznější rozdíly? Smyslem našeho příspěvku bude osvětlit úskalí, které studium počátků domů přináší a na několika příkladech poukázat na možnosti interpretace některých staveb, u nichž lze za pomoci zahraničních analogii a písemných pramenů stanovit sociální status majitelů. Příspěvek chápeme i jako vhled do období, pro které máme dochováno minimum městských knih a z hlediska historických pramenů jsme zde odkázáni převážně na diplomatický materiál a kroniky.