Co jsme vlastně zdědili? Retrospektivní pohled na oltáře z kaple sv. Václava a sv. Ladislava Vlašského dvora v Kutné Hoře ve světle historických pramenů (otázka jejich současné interpretace v rámci národního kulturního dědictví)

PhDr. Blanka Altová, PhD. (Fakulta humanitních studií, Historický modul)

Abstrakt

Oltáře jako součást vybavení Vlašského dvora jsou evidovány v seznamu movitých kulturních památek. Historické jádro Kutné Hory je od roku 1961 městskou památkovou rezervací. Vlašský dvůr se stal v roce 1962 Národní kulturní památkou. Od roku 1995 je Kutná Hora včetně Vlašského dvora zapsaná na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Kaple Vlašského dvora je veřejnosti přístupná v rámci turistických tras, které zajišťuje místní Průvodcovská služba s.r.o. Oltáře z někdejší kaple královského paláce jsou z větší části in situ, dva křídlové obrazy a jeden závěsný obraz z kaple jsou ve sbírkách Českého muzea stříbra. Oltáře z kaple a závěsný obraz z muzea v roce 2012 zařadil Jiří Fajt do přehledu jagellonské gotiky na výstavě Europa Jagellonica 1386-1572 (GASK v Kutné Hoře 20.5.2012 - 30.9.2012 a do katalogu k této výstavě (Praha 2012). Obvykle se v uměleckohistorické i topografické literatuře předpokládá, že dnešní sestava oltářů v kapli Vlašského dvora odpovídá jejich původnímu ikonografickému rozvrhu a vznikla na objednávku královského mincmistra Hanse Harsdorfera (Johanna Horstoffara) a jeho ženy Margarethy Nützelové, jejichž znaky jsou ve dvou verzích (s klenoty a bez) vymalované na některých deskách, k příležitosti příjezdu Vladislava Jagellonského do Kutné Hory 20. července roku 1497. Uvažuje se o jejich vzniku v Kutné Hoře, v Praze nebo v Norimberku.