Kolektivní identita moravské šlechty a stavovské struktury na pohusitské Moravě

Mgr. Dalibor Janiš, Ph.D. (Filozofická fakulta Ostravské univerzity, Katedra historie)

Abstrakt

Příspěvek se zabývá formováním kolektivní identity moravské šlechty na pozadí vývoje stavovských institucí na Moravě v pohusitském období. Pozornost bude věnována roli zemského soudu jako výlučně šlechtickému fóru, které mělo mimo jiné význam pro formování panského stavu. V tomto kontextu bude zmíněna i otázka zastoupení rytířského stavu v zemském soudu a zemských úřadech, a to včetně problematiky formování tohoto stavu a jeho kolektivní identity. Představitelé šlechty hráli důležitou roli také v rámci markraběcí rady. Činnost zemského soudu, který v 15. století řadu let nezasedal, částečně suplovala „zemská vláda“ v čele se zemským hejtmanem. V pohusitském období se začal utvářet také zemský sněm, kde byly zastoupeny všechny čtyři moravské stavy, byť o jeho činnosti v tomto období máme jen velmi málo informací. Specifickou úlohu sehrál v moravských poměrech institut landfrýdu, který plnil nejen roli nástroje k ochraně zemského míru, ale s ohledem na zapojení zeměpána a všech stavů (pozemkových vrchností) tvořil zvláštní „smluvní“ základ moravského zemského práva. Formální základy stavovského systému dotvářely i smlouvy uzavřené mezi stavy koncem 15. a na začátku 16. století.